Nad knihou Literární kronika první republiky.
Během přednášky Petra Šámala a Tomáše Pavlíčka bude uvedena obrazově výkladová publikace Literární kronika první republiky, jež vstřícnou formou představuje dění v české, slovenské i německé literatuře meziválečného Československa. V druhé části bude přiblíženo fungování prvorepublikové cenzury a představeny hlavní typy zakazované literatury.
Kniha Literární kronika první republiky představuje Československou republiku jako mnohonárodnostní stát, v němž literatura vznikala a byla čtena nejen v češtině, ale také ve slovenštině, němčině, ruštině, ukrajinštině, maďarštině či polštině, kde se na literárním dění podíleli nejen spisovatelé, ale také překladatelé, nakladatelé či čtenáři, kde společensky nerezonovaly pouze umělecké výboje či politické provokace avantgardistů, ale také mezinárodní bestsellery a rovněž produkty lokální populární kultury.
Literární kronika první republiky vyšla v říjnu roku 2018 při příležitosti 100. výročí založení ČSR, dosud byla oceněna například v anketách Lidových novin (dělené 3. místo), slovenského deníku Pravda (1. místo v kategorii česká literatura) a získala cenu za Historickou encyklopedii roku 2018.
Knihu společně vydaly nakladatelství Academia, Památník národního písemnictví a Ústav pro českou literaturu AV ČR.
O autorech
Petr Šámal
Literární historik, ve své odborné práci se zabývá především poválečnou českou literaturou, kulturou českého stalinismu a literární cenzurou. Absolvent Gymnázia Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, v současné době pracuje v Ústavu pro českou literaturu AV ČR, je spoluautorem Dějin české literatury 1945–1989, v roce 2009 vydal knihu Soustružníci lidských duší. Lidové knihovny a jejich cenzura na počátku padesátých 20. století, byl jedním z redaktorů monografie V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (2015). Působí jako šéfredaktor časopisu pro literární vědu Česká literatura.
Tomáš Pavlíček
Literární historik a archivář. Absolvent Gymnázia Josefa Pekaře v Mladé Boleslavi, v současnosti působí jako vedoucí Literárního archivu Památníku národního písemnictví. Spolu s Petrem Kotykem a Světlanou Kotykovou sestavil publikaci Hlučná samota. Sto let Bohumila Hrabala (2014). Připravil několik výstav, naposledy Kdo jsem. Bohumil Hrabal: spisovatel, Čech, Středoevropan (2014), autorsky se podílel na kolektivní monografii V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře (2015).